Athens paříž

POZOR! Je to raw verze s chybama!

Čtvrtek-Pátek

Tak dneska v 19 hodin jedu do Paříže. Autobus jel z Florence,
Jel jsem ze strahova pro jistotu už v 17:53. Autobus je ze šestky, ale
nejdřív jsem zjistil ze procházím kolem okýnka odbavení. Tam jsem jim dal
jízdenko, dostal nálepku, časopis koktejl a nejaky voucher pro řidiče.
Autobus jel celkem prázdý sedělo se po jednom. Úspěšně jsem se nalodil
a vyrazili jsme. Na hranicích za WC chtěli už sedum korun. V německu se to
zhoršilo na 15 ale vydržel jsem ... :) ... Až do Francie kde jsme byli
4:25 ráno a do Paříže zbývalo 386 kilometrů, jak syboliké že?
 Měli jsme zpoždění z té hrozné noční zácpy na dálnici v německu,
projeli jsme Remeš a hned frčeli do paříže, kde jsem hned začal lovit WIFI
sítě, protože nic zajmavého vidět nebylo. Dorazili jsme na autobusové
nádraží Gallieni, neco jako menší Florenc asi tak v 9:30. Vyrazili jsme hned
ve třech hledat metro a jízdenky. Potkali jsme ještě slečnu architektku co 
taky jela do CISP a s kolegou jsme vyrazili. Mapa metra hodně pomohla stejně
tak jako bezvadná francouština kolegyně a tak vybaveni paketem 10 lístků
za 10E jsme vyrazili. CISP jsme našli snadno, ubytování bylo až od 12 hodin
tak jsme jen složili zavazadla a vyrazili tentokráte pěšky do centra a jen s
kolegou. Dostal jsem hlad on zas chuť na kafe, myslel jsem že si dám horkou
čokoládu ale bylo tam moc zakouřeno a na lačnou nic moc. Domluvili jsme si
podle mapy schůzku za dvě hoďky. Šel jsem se naobjedvat do parku a pak
pokračoval k NotreDam, tam jsem si to prochodil i dovnitř se podíval. Sraz
byl za rohem u památníku deportací. V pakru byli četnící pískající na
neposlušné turisty. V mezičase jsem koukal z lavičky kolem na Seinu, holuby,
turisty a strážce parku. Pak jsme opět společně vyrazili dál, měli jsme
namířeno k Bastille a tomu symetrickýmu náměstí, cestou jsme narazili na
muzeum evropské fotografie a protože nám byla zima vstup byl pro studenty 3E
tak jsme se zašli podívat. Byly tam i polaroidové fotografie andyho warhola,
takový dost odvázaný párty, určitě by to dostalo drsný rating od MPAA.
Zbytek pater muzea zaplňovaly fotografie dalších, mně neznámých umělců. Když
jsme se dostatečně nabažili, pokračovali jsme na náměstí Bastilly a pak na
to symtrický náměstí kde bydlel victor hugo. Nakonec jsme zavítali do
Pařížské stodolní uličky, stejně bylo moc brzo a tak zase zpět metrem na
pokoj, večeře tousty sprcha a pak jsem slavil úspěchy s rychlovarkou,
udělali jsme si dole teaparty pro šťourali i s ATHENS slečnama.
Pak EOF

Sobota

Dnešek začal boucháním a mlacením dveří na chodbě, pak zvonil o půl deváté
budík. Snídaně byla švédský stůl což bylo super. Dost to zpravilo reputaci,
pošramocenou sprchami. Po snídani zhruba v deset jsme odjeli do Ecole Des
Mines na registration a malý raut. Vše probihalo podle plánu a i v čas :)
Dostali jsme švédské stoly a víno. Po obědě jsme se rozdělili na skupiny a
vyrazili na idividuální procházky paříží. Já jsem zvolil čtvrť Montmarter.

Přepravujeme se RERem a ja vedu se pasuji na vedoucího výpravy místo fr.
studentů :) Lidé mě snadno identifikují podle super kulichu. Stoupáme k
Sakreker, cestou černoši vnucíjí pletené stužky, nepomáhá ani věta I'm poor
student from CZ. Zkouší "dobrý den" a že mě to naučí. Řikám "No thanks" a
stejně a stále stoupám. Já stoupám vzhůru plukovníku... až k sakrekér.

Sakreker je hezký kostel na kopečku výhled na paříž jak ze strahova :) Nebo
z hrany pražského hradu. Pokračujeme malebnými uličkami Montmarteru přes
náměstí s karikaturisty a umělci. Potkali jsme taky člověka co simuloval
sochu. Pokračujeme kolem moulin rouge k monmarterskemu hřbitovu kde jsem
našel hrob Ampéra a Fouriera. Emila Zolu ani Dumase sem nenašel. Ze hřbitova
nás zhruba v pět ztrážci nemilostrdně píšťalkou vypískávají pokračujeme
naskok k Eiffelovce. Přibližujeme se hezky z dálky ale i tak je větší než
strahovská. Dole je moc lidí jezdí jen dvě nohy, i v prvním patře je zácpa.
Počkám asi na jiný den. Frčíme metrem zpět nakupujeme máslo a hrušky večeře
párky chleba, salám a maďarský salám od kolegy maďara. Vaříme čaj, kolegové
v 10 mizí někam na pařbu já už nemmám moc sílu. Píšu radši deníček. Dorazili
dva čínští kolegové toho času z Delftu pujdu s nima za chvilku pokecat.
Dneska se vystávalo fakt těžce. Napsal jsem se na prohlídku muzea pompadieu.

Neděle

Vyrazili jseme celkem pozdě, ujelo nám metro a ještě jsme viděli jak akorát
přicházejí španělé. Na místo jsme dorazili tak tak. Prohlídka byla soukromá
měli jsme celé muzeum pro sebe. Měli jsme profesionálního průvodce, celkem
hezky povídal o impressionismu, kubismu a surrealismu. Obdivovali jsme díla
piccassa, polocka a dalších. Vždy se nás zeptal jak na nás dílo působí co si
myslíme že je tohle a tak podobně. Dvě hodinky výkladu utekly rychle, pak
další hodinka indivduální prohlídky taky.

Ještě musím poznamenat, že naše věci daly hostesky do nějaké popelnice s
číslem abychom v muzeu nic nevláčeli. Pak jsem s kolegou robertem vyrazil
kolem futuristické fontány na procházku do Paříže. Prošli jsme se ke
královským zahradám a pomalu dokonvergovali až k louvru. Tam jsem hezky
poseděli na lavičce a obdivovali pařížskou scenérii. Kolega měl hlad a tak
jsme šli hledat nějaký rychlý občerstvení. Prošli jsme se kolem mostů
cikcak až na šanzelize a pak zase zpět k řece prottože nás čekala plavba na
lodi. Odjezd měl být 18:30 sraz 18:20. My jsme dorazili 18:10 a koukáme, že
podle displaye jede loď 18:15. Další měla jet až na 45 Minut. Jako většina
studentů jsme se nalodili a nechali se unášet lodí po Seině. Zhruba polovinu
jízdy jsem vydržel nahoře ale pak se udělala kosa a vevnitř lodi bylo sice
teplo ale už ne tak dobrý výhled. Seinu jsme hezky probrázdili postupně
po obou stranách přes celé centrum, Fellovka hezky svítila a dokonce
i stroboskopicky blikala (asi jen pět minut) nakonec odjíždíme zpět
směrem k domovu ale do Cite Universitare kde je menza. Dávám si večeři za
2.6( nějaké kuře a rýže s mušlema ale hlad byl hlad) Menza je od
kellermanna celkem blízko asi15 minut chůze. Večer akorát sprcha a dohajan.

Pondělí

Dneska do školy. Což znamenalo vstát v sedum ráno. Jelikož je pondělí
příliš mi to nevadí. Ve škole nás lákají sem jít studovat a pak se rozbíhá
výuka. Dostali jsme skripta takže si dělám poznámky přímo do nich. Předtím
než začlo vyučování zlobil projektor. Nakonec ani přivolaná obsluha
nic nezmohla a my se stěhovali o třídu vedle. 

Mimochodem všechny servisní věci nebo bezpečáky tu dělají černoši.

Vyuka probíha s promítanými slajdy. Po hodině je 10m přestávka po dvou
hodinách dvě hodiny pauza na oběd. (Kolují do mezny karty se jmény ale 
já nemám) Ti bez karty dostávají nějaký papír a nějaká paní nas vede snad
uplně přes celou školu do jídelny. Systém je francouzsky komplikovaný.
Každý oběd je pro studenta jisté kategorie např. 9 bodů, co je nad musí
platit. Když se strefí do 9 bodů stojí to 2.65E. Hlavní jídlo mívá 7,
salát 2. Jablko jeden a tak. Jídla jsou taky zajmavě cizokrajná. CO vypadalo
jako kuře s opečenými žampiony je veskutečnosti vepřové s květákem ve
strouhánce. Kečup, voda a rohlíky jsou k obědu zdarma.

Po oběde se vydávám na nákup lítačky a hledat internet. Ne ruce se mi sice
netřesou ale sms za 10kč mě nebaví. Zkusil jsem černocha strážce dole.
Librare nefunguje a tak ykouším Le Bibliothek. Černoch řekne sedmé patro
ale taky francouzsky. Mimomochodem od rána vim že přízemí je třetí podlaží
a jeden výtah má čísla pater "off by one". Internet v knihovně je
a když se zase snažím z knihovnice vyrazit login name pro nějaký zastrčený
počítač raději mě posazuje k právě uvolněnému PC. Mimochodem neumí
anglicky ani německy. Ale nakonec to pochopila :)

Posílen takto pokračuji dále k další misi a to koupit si týdení jízdenku
od PO do NE za 15E pro zóny1-2. Paní za okýnkem nechápe co chci.
Řekl jsem moment a vytáhnu notýsek kde mám poznamenáno jak se to 
řekne francouzsky. Kupón dostávám, ještě jsem ji přehrál že
potřebuju taky kartu. Ve škole lepím fotku z kolejenky na nevyplněnou kartu
vypisuju jemno přijmění lepím foto, přelepuji slídou a opisuu číslo
karty na kupon. Zcela ignoruji francouzský návod protože mám dojem
že tak to dělám dobře, protože kolega portugalec to včera řešil taky.

Výuka probíhá dál po dvou hodnách v pět večer je konec. jdu zase do knihovny
a potkávám spolužačku Pylmu. Chvíli kecáme a pak jdu pěšky na kolej večeře
bude nějaká polívka a chleba. Ostatní šli zrovna do menzy mě se už nechce
musím napsat ten domácí úkol co mám odevzdat do Čech.

Jo ještě sem zapoměl někdo mi stele postel. /nám všem takže asi nějaká
uklízečka/

Úterý 

 Dneska škola od devíti. Přednáška tři hodiny pak pauza na obed.Strážícího
černocha se ptám kde je Theveninova učebna poradil mi zase francouzsky
nicmeněmávnul tím směrem kde sem ji tušil i já. Přednášky celkem jdou
ale děsně se vlečou.  Po třech hodinách vyrážíme do menzy ale odradila nás
strašně dlouhá fronta. Raději s kolegou zasedáme za solaris vyzkouset
uzivatelské účty. Nesnášim francouzskou klávesnici co nejde přepnout.
Fronta se zmenšila ale nezmizela, přemítám co mě asi čeká dneska
když nevypadá že bych měl dostat kartu na obědy. Jídlo vybíráme podle oka.
U pokladny se moje obavy potrzují, paní co namě nustále něco hustí
francouzsky mi kývá abych ji následoval deme do kanceláře kde po mě chtějí
jméno a hledájí ho v databázi. Jsem tam jako Rudolfe Marek ale to nevadi
To číslo co napsali na ten papir je vlastě moje karta, zítra se chystám
vložit nějaké peníze a taky vyjet na Fellovku.

Odpolední výuka pokračovala v pohodě, jen mě celý den něco škrábe v oku
a vůbec nějak pálí. Sem zvědavej co z toho vyleze.

Hned po škole vyrážím na La Defance to omrknout. Mrakodrapy sklo a hodně
lidí hezky si to obejdu něco nafotím. V dálce je vidět vítězný oblouk.

Na pokoji si dělám polívku a kecám se spolubydlícíma učit se mi moc
nechce jsem už celkem unavený.

Středa

Zase škola ale už je to celkem rutina, po škole frčíme na Eifellofku.
Teda nejřív na Solferíno protože je odtamtud super výhled. Postupujeme
bulvárem a nejednou je tam. Sice jsem ji už viděl ale teď pro změnu nemám
foťák, kolega řek šel odp spát ale slíbil že ho přinese ale zapoměl ho
tentokráte u sebe na posteli. Mimochodem my jsme byli pozdě a on tam byl i
na čas. Na Fellowku vystoupváme po šesté, dolní fronta dvacet minut,
horní stojíme až za chvíli, protože i z druhého patra je Paříž hezká.

Dalekohledy jsou za euro ale pasují do nich české pětikoruny, jak jsem
zjistil. Ještě že náhodou 4 mám. Stojíme asi 10m frontu, na jejímž konci
zjišťujeme že se dalo bey fronty přijít z druhé strany. No nic jedeme
výtahem, stále stoupáme, stále stoupáme a stále stoupáme. Je opravdu vysoká.

Nahroře se už smráklo a tak sledujeme jak se paříž postupně rozsvěcuje.
Nakonec se setmí a koukáme na paříž v noci. Na večeři chceme do Cite
Universaire ale mam dojem že už bylo pozdě. Píšu to o dva dny zpět neměl
jsem baterku. Večer klasická zábava, karty.

Čtvrtek

Dneska je čtvrtek, večer je fórum. Škola probíhá stejným tempem mám dojem že
v lavicicích probíhá cvičení na RSA, které jsem vyřešil nejrychleji. Izde
radím ostatním studentům takže je ze mně zase lektor. Večer je fórum. Jedeme
z něj ze školy protože to akorát vychází. Dorážíme akorát, stánky firem jsou
ještě dolaďovány a tak sedíme na terase a obdivujeme sluné jarní odpoledne,
teda spíš podvečer. Veletrh probíhá formou pokeců u stánků či sběrem
plakátů. Mimochodem nás zase lákají i k doktorskému studiiu ve Franci.

Zkouším si jentak ze cviku pokecat se zástupci HR několika "the very big
corporation" Celkem to jde hezky, škoda jen že nechci ještě naplno pracovat.
Stáž taky moc nepřipadají v úvahu, až na jednu firmu xhtějí povinně
francouštinu.  V té jediné je jen doporučená. Asi po hodince probáhají
přednášky lákací. Jdu na Renaultovu skupinu a pak ještě na Valeo. Valeo dělá
díly do aut. Přednáška je hezky manažerská a trochu hecovací. Jako chceme
jen lidi co jim nebue vadit inovace každý den a tak. Renault nic moc. Jdu
ještě na prezentaci koorporace Areva, to je ta co vyrábí jaderné reaktory,
obahacuje uran i zpracovává jaderný odpad. Pouští nám hezká videa, mluví
slečna ne franvouzska, prezentace je výborná. Mají i video o novém
vysokotlakém reaktoru hezky 3D renderované.

Škoda jen že trochu přetáhli, o jídlo byl boj. Ale měl jsem nějaký koláč a
ještě něco jako pizzu tak to ušlo. Večer se pokoušíme učit na páteční test,
já jsem plánovitě šíříl paniku na fóru tak že jsem se tam občas učil, či
spíše listoval skriptama, zítra nás čeká test. Dobrou noc.

Pátek

Pátek, dnešní program je obohatý. Den začíná jako obvykle snídaní cestou do
školy a školou, která je dnes obahacena o písemku. Zvládám ji zahodinu,
další půlhodinu postupuji systémem "skriv en lite till" alias něco připíšu,
poslední půlhodinku usínám. Po písemce je oběd a hodinka internetu. Pak se
schází trosky studentů, diskutujeme o nových security modelech i globálnách
problémech současného světa. Pak je definitivně konec. 

Sháním pohlednice a procházím vesklou částí paříže hezky pěšky Od corvisartu
až po Solferíno. U budovy UNSECO startují a přistávají vrtulníky, Paříž je v
mlze a Efifellowka taky. Pokračuju na schůzku s developerem lm sensors
Jeanem Delvarem má přezdívku Khali a tak přemýšlím jestli nevypadá trochu
jako ind. Ale je to ind :) Pokračujeme vlakem tři zastávky a kecáme o všem
možném. Khali je dobrý geek, hned dostávám account. V obýváku jsou kompy
žádná televize. Khali probírá emaily já kecám s jeho ženou o praze. Vypadá
jako matfyzačka ale určitě je moc hodná. Pak dělá večeři moc dobrá. 

Čas uteče a po desáté vyrážím na párty v přístavu

Sobota

Party byla zakouřená hlučná a drahá. Končíme ve tři a pak jedeme nočním busem
R zpět na CISP. Usínám když už ptáci zpívají. Tj asi kolem čtyř hodin.
Vstávám 7.20. Balím, snídaně, věci nesu k Pylmě a pak jedeme do musea Orsay,
Je tam spusta děl van Gogha Moneta, Maneta a dalších je tam také Whistlerova
matka, Beanův plakát. Návštěva musea uteče jako voda a s Pylmpu pokračujeme
do technického musea. Je to spíš hands ON museum s počítači, blízko Geode.
Po návštěvě ještš zírám na fr. ponorku a pak jedeme zpět metrem pro moje věci,
nenže si nevšimneme že jedeme hezky dolouho blbě... Protože sem Pylmě 
vysvětloval RSA :) Ale i tak pohodlně stíhám odjezd z Gallieni. V autobuse spím 
jako dřevo, v neděli jsem zase doma v čechách.